Podle Českého statistického úřadu bylo za rok 2017 vynaloženo na zdravotní péči 387,4 miliardy korun a z toho 252,2 miliardy uhradily pojišťovny. Dvě třetiny z celé částky jsou tedy hrazeny prostřednictvím pojišťoven z odvodů zaměstnanců, zaměstnavatelů a živnostníků na zdravotní pojištění. Další pětina peněz jsou odvody peněz za děti, seniory, rodiče na mateřské dovolené a nezaměstnané lidi. Ty jdou z peněz státního rozpočtu. Tato uvedená skupina však čerpá nejvíce zdravotní péče.
Podle dalších dostupných informací průměrně zaplatila osoba za volně prodejné léky 1 372 korun a za léky na předpis 1 044 korun.
Dalších 19 % z celkového objemu výdajů rodin na zdravotní péči pak tvoří výdaje na péči o zuby. 12 % se vynaložilo na terapeutické pomůcky jako jsou brýle či kontaktní čočky. Další položkou pak jsou platby za nehrazenou zdravotní péči, například potvrzení o zdravotní způsobilosti či vyšetření na vyžádání.
I když se celková částka na vynaloženou zdravotní péči dlouhodobě od roku 2010 zvyšuje, podíl vůči hrubému domácímu produktu se až do roku 2016 snižoval.
Nadstandardní placenou péče by přivítalo více než 41 procent Čechů
I když jsou dle průzkumů u nás dotazovaní proti poplatku za návštěvu lékaře (celých 87 %) a nesouhlasí s redukcí počtu lůžek v nemocnicích, naopak by podpořili možnost si připlatit za nadstandardní placenou zdravotní péči. 80 % Čechů je také zásadně proti navýšení doplatků na léky v závislosti na jejich ceně. Další varianty jako příplatek za pobyt v nemocnici na stravu a lůžko či platba za návštěvu specialisty bez doporučení praktického lékaře nebo poplatek za recept v lékárně se také setkaly s negativním postojem dotazovaných.
Změna v postoji ve věci nadstandardní placené zdravotní péče se změnila u lidí od roku 2011, kdy souhlasilo pouze 29 % dotazovaných respondentů. Nyní by již 41 % dotazovaných souhlasilo s tím, že by si raději zaplatilo nadstandardní přístup.