Myšlení je proces práce s určitými obsahy a inteligence je schopnost řešit problémové situace. Stupeň inteligence je z 80 % daný geneticky, ale s těmi 20 % lze pracovat.
Pokud se někdo narodí s IQ 100 a budou ho v dětství zanedbávat, mohou mu v dospělosti naměřit IQ 90. Pokud ho budou normálně stimulovat, jeho IQ může v dospělosti dosáhnout 110. Tento 20%-ní rozdíl může představovat značný rozdíl v profesním uplatnění. Člověk s IQ 90 většinou nezvládne ani maturitu, zatímco s IQ 110 udělá i jednodušší vysokou školu.
Existuje pět faktorů, které inteligenci a schopnost myšlení zhoršují:
1. Stereotyp
Děláte pořád totéž? Chodíte nebo jezdíte stejnými cestami, potkáváte se se stejnými lidmi, upřednostňujete jistotu před změnou? Výhodou řádu a neměnnosti je pocit bezpečí a snadnější život. Ale pokud se věnujeme jen známým činnostem, klesá nám hladina acetylcholinu (látky spojené s myšlením), v mozku nevznikají nové spoje a mozek degeneruje. Mozek degeneruje od jistého věku vždy, ale stimulace mozku může degeneraci zpomalit.
Zkuste občas nebo častěji něco jiného. Jděte do práce nebo domů jinou cestu, prožijte večer jiným způsobem, prohoďte si během jídla vidličku a nůž, čistěte si zuby druhou rukou, vyřešte nějakou obtížnou úlohu.
2. Nedostatek spánku
Spánek je důležitý pro regeneraci organismu včetně mozku. Málo spánku nebo nekvalitní spánek naše myšlenkové procesy zpomaluje. Nedostatkem spánku trpí hippocampus, jedno z center paměti. Během spánku se stabilizují nové paměťové stopy, proto nedostatek spánku zhoršuje paměť. Snižuje se také schopnost mozku odebírat z krve glukózu, což je palivo pro mozek. Doba spánku je individuální, pohybuje se v rozmezí 3-12 hodin.
3. Nedostatek pohybu
Lidé s nízkou pohybovou aktivitou se učí hůře novým věcem a trpí častěji a dříve demencemi. Mají také nižší hladinu růstového hormonu a neurotropního faktoru. Jedná se o chemické látky, které ovlivňují činnost výše uvedeného hippocampu a vznik nových nervových buněk.
Pohyb zlepšuje náladu, působí jako antidepresivum. Pohybujte se nebo cvičte 4x týdně půl hodiny. Do pohybu patří i tanec, který navíc zvyšuje hladinu dopaminu souvisejícího s kreativitou.
4. Dlouhodobý stres
Pokud je někdo vystaven dlouhodobým problémům, nervozitě a napětí, stupá mu hladina kortizolu, která poškozuje již zmíněný hippocampus. Stres zhoršuje koncentraci a vnucuje negativní myšlenky. Ale nebojte se občasného krátkodobého nepohodlí, každodenních problémů a náročných situací, které mohou mentální funkce naopak stimulovat.
5. Nízká sebedůvěra
Pokud se opakovaně přesvědčujete, že jste hloupí a k ničemu, že se vám nikdy nic nepovede, poškozujete a zanedbáváte značnou část svého intelektuálního potenciálu. Nikdo není schopen využívat svou inteligenci proti své vůli. Dlouhodobé sebepodceňování a nevíra v dobrý výsledek vede také k tzv. sebenaplňujícímu proroctví. Jedná se o dobře prozkoumaný jev. Pokud si něco intenzívně představujeme nebo očekáváme, stane se to. Kdo se bojí selhání při prezentaci nebo jednání, směřuje k tomu. Nízkou důvěru nezlepšíte přes noc, ale můžete na ní pracovat. Udělejte denně jednu věc, která je pro Vás obtížná nebo ve vás vyvolává obavy.